Vývoj vidění a oční vady

Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, neboť jeho prostřednictvím získává člověk až 80% informací o vnějším světě. Vidění má tedy rozhodující vliv na utváření správných představ o světě kolem nás, má vliv na rozvoj paměti, pozornosti, řeči, psychiky i emocionality. Dobré vidění je výsledkem složité spolupráce vlastního oka a odpovídajících částí mozku. Špatné vidění způsobené poškozením, poruchou nebo nefunkčností zraku proto znamená vážnou překážku v příjmu informací.

Vývoj vidění od narození

Ihned po narození dítě rozeznává pouze světlo a tmu.

1. měsíc: Dochází k dozrávání sítnice, dítě začíná aktivně fixovat jedním okem, postupně začíná barevné vidění.

2. měsíc: Kojenec vnímá obrysy obličeje a velkých předmětů, začíná fixovat oběma očima.

Od 3. měsíce: Dítě je schopno fixovat a sledovat vzdálenější a bližší předměty - rozvíjí se konvergence.

Od 4. měsíce: Dítě je schopno zaostřit na vzdálenější a bližší předměty - rozvíjí se akomodace. Dítě může ještě občas zašilhat.

6. měsíc: Pohyby očí jsou hladké, plynulé, dítě už by nemělo zašilhat. Objevuje se schopnost fúze (schopnost mozku spojit obraz z pravého a z levého oka v jeden smyslový vjem).

9. měsíc: Počátky prostorového vidění, dítě začíná vnímat prostorově.

1. rok: Koncem prvního roku života dítě začíná chodit a jeho reflexy se zlepšují na základě pohybových a dotykových zkušeností. Probíhá upevňování prostorového a hloubkového vidění. Zlepšuje a zdokonaluje se odhad vzdálenosti, odhad velikosti a polohy předmětů. Dítě v tomto věku vidí asi 10% oproti dospělému.

3. rok: Dokončení vývoje reflexů a funkcí, které jsou nutné pro dobré prostorové vidění a ostré vidění na všechny vzdálenosti.

5. až 6. rok: Stabilizace spolupráce obou očí, stabilizace reflexů, upevnění prostorového vidění.

7. až 8. rok: Vývoj vidění je ukončen.

Funkce zdravého oka

Smyslovým orgánem zraku je oko, které je složeno z oční koule a přídatných orgánů. Dobré vidění je výsledkem složité spolupráce vlastního oka a odpovídajících částí mozku.

Optický systém tvoří rohovka, komorová voda, čočka a sklivec. Tento systém soustřeďuje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici. Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, nazývá se emetropické: paprsky přicházející z nekonečna se po průchodu optickou soustavou protínají na sítnici a vytváří ostrý obraz. Dobře vidící oko má správný poměr mezi předozadní délkou a optickou lomivostí.

Funkce zdravého oka se vyvíjí v dětství, do cca 5. až 6. roku života. Postupně se zlepšuje zraková ostrost, barvocit, kontrastní citlivost, velikost zorného pole.

Oční vady

Mezi refrakční vady řadíme krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Tyto vady lze jednoduše řešit brýlemi, případně kontaktními čočkami, v případě dospělých lze zvážit i laserové operační zákroky na rohovce. Refrakční vady se mohou objevit a postupně i měnit kdykoliv v průběhu života. To, že je vývoj vidění ukončen v cca 7-8 letech, neznamená, že se refrakční vady nemohou objevit. Mohou.

Tupozrakost a šilhání pak řadíme mezi funkční vady oka - i zde je základem léčby brýlová korekce, která bývá doplněna okluzní léčbou (nošením okluzoru). Ortoptická a pleoptická cvičení mají za cíl zlepšit zrakovou ostrost a navodit spolupráci obou očí. Pro funkční vady platí, že úspěch léčby závisí na včasném odhalení. Funkční vady je nutné řešit dříve, než je vývoj  vidění ukončen. Čím dříve, tím lépe.

Krátkozrakost

Krátkozrakost (myopie) je refrakční vada, při níž se paprsky přicházející z nekonečna lomí před sítnicí a na sítnici pak vzniká neostrý obraz. Krátkozraké oko vidí hůře na dálku a lépe do blízka. Nejčastěji je krátkozrakost způsobena prodloužením předozadní délky oka (oko naroste o „něco“ víc), vzácněji vyšší lomivostí optických prostředí.

Krátkozrakost dělíme na lehkou (do -3 dioptrií), střední (do -6 dioptrií) a vysokou (nad -6 dioptrií). Korigujeme ji rozptylkami - tzn. mínusovými skly. Pro korekci lze používat jak brýle, tak i kontaktní čočky.

Dalekozrakost

Dalekozrakost (hypermetropie, hyperopie) je refrakční vada, při níž se paprsky přicházející z nekonečna lomí za sítnici a na sítnici pak vytvářejí neostrý obraz. Nejčastěji je dalekozrakost způsobena zkrácením předozadní délky oka, vzácněji nižší lomivostí rohovky nebo čočky.

Dalekozrakost se dá považovat za vadu vrozenou, neboť při narození jsou prakticky všechny děti dalekozraké. Rovnoměrně s růstem celého těla pak narůstá i předozadní délka oka, takže by se měly stát všechny oči emetropickými - tedy být bez refrakční vady.

Podle výše vady si může dalekozrakost oko částečně nebo plně "samo" vykorigovat - tím, že akomoduje - tzn. zvýší lomivost čočky. Pak vidí člověk relativně dobře na dálku, ovšem za cenu zvýšené a trvající námahy očí. Zároveň však společně s akomodací nastupuje konvergence (oči se k sobě přibližují, může se objevit akomodativní typ šilhání). Vidění do blízka je pak ještě náročnější - část akomodace je vynaložena na dívání se do dálky a vidění do blízka je o to namáhavější a únavnější.

Dalekozrakost dělíme na lehkou (do +3 dioptrií), střední (do +7 dioptrií) a vysokou (nad +7 dioptrií). Korigujeme ji spojkami - tzn. plusovými skly. Pro korekci lze úspěšně použít brýle i kontaktní čočky.

Astigmatismus

Astigmatismus je osově nesymetrická chyba optického systému oka, laicky bychom mohli říct, že oko není kulaté, ale "šišaté". Oko nemá stejnou lomivost ve všech meridiánech (řezech). Existuje meridián s nejnižší lámavostí (rohovka je v tomto řezu nejméně zakřivená) a meridián, s nejvyšší lámavosti (rohovka je v tomto řezu nejvíce zakřivená). Výsledkem je nejen neostrý, ale i deformovaný obraz na sítnici. Člověk s astigmatismem vidí rozmazaně na dálku i na blízko. Existují různé kombinace astigmatismu s ostatními vadami (s krátkozrakostí, dalekozrakostí, oko může být i v jednom řezu krátkozraké a v druhém řezu dalekozraké).

Astigmatismus lze korigovat jak brýlovými čočkami s torickou plochou (astigmatickou, cylindrickou), tak torickou kontaktní čočkou. Chyba optického systému oka je při astigmatismu charakterizována třemi parametry, které nazýváme sféra, cylindr a osa cylindru.

Tupozrakost

Tupozrakost (amblyopie) je funkční vada, která je charakterizována zhoršením zrakové ostrosti (horším viděním), bez přítomnosti patologického nálezu na oku. Uvedli jsme, že viděním je výsledkem složité spolupráce vlastního oka a odpovídajících částí mozku. Problém s viděním u tupozrakosti tedy spočívá někde mezi okem a mozkovým centrem.

Tupozrakost vzniká například při rozdílných dioptriích mezi pravým a levým okem. Mozek totiž dostává v tomto případě dva rozdílné vjemy toho, co dítě vidí - jeden vjem je ostřejší (oko s menším počtem dioptrií vidí lépe) a druhý méně ostrý (oko s více dioptriemi vidí hůře).

Dalším příčinou, která vede k tupozrakosti, je šilhání. Mozek opět dostává dva rozdílné vjemy toho, co dítě vidí - jeden vjem je ostřejší (z oka, které nešilhá a dobře fixuje) a druhý méně ostrý (z oka, které se uchyluje, šilhá a nefixuje).

Jak si mozek s těmito situacemi poradí? Mozek není schopen spojit tyto dva rozdílné vjemy z očí v jediný vjem. Proto cíleně potlačí (odstraní) vjem horšího oka a přijímá pouze vjemy z lépe vidícího oka - a dítě se začne k vidění používat je to oko, které vidí lépe. U oka druhého pak dochází ke tupozrakosti - snížení zrakové ostrosti.

Tupozrakost dítě výrazně handicapuje - nejprve ve škole, protože dítě s tupozrakým okem má omezené zorné pole, ztrácí prostorové vidění, může se hůře soustředit nebo mít problémy se čtením a psaním. V dospělosti pak zraková vada může vést k omezení při výběru povolání, protože člověk na tupozraké oko v podstatě nevidí. Kvůli ztrátě prostorového vidění pak dítě pak nemůže vykonávat některá povolání (např. strojvedoucí, pilot letadel, práce ve výškách, atd.), mohou se objevit problémy při sledování 3D kina nebo počítačových programů, mohou se objevit problémy při studiu nebo sportu. Závažná situace pak může nastat při úrazu vidícího oka.

Tupozrakost se „léčí“ brýlovou korekcí, okluzí a cvičením postiženého oka. Možnost zlepšit vidění tupozrakého oka je však časově omezené. Platí, že čím dříve v dětství byla tupozrakost objevena a čím dříve byla zahájena léčba, tím vyšší jsou šance na zlepšení vidění a na obnovení (nebo vytvoření) spolupráce obou očí. Po šestém roce života se šance na léčbu tupozrakosti rapidně snižují a po desátém roce je léčba takřka nemožná. Úspěšnost léčby tedy závisí na rychlém objevení a následné léčbě.

Pokud je tupozrakost rozpoznána včas a je zahájena náprava - léčení (tj. brýle, okluzor, pleopticko-ortoptická cvičení), lze umožnit další normální (fyziologický) vývoj oka. Pozdě zjištěné funkční oční vady (asi v 6 - 8 letech) lze ovlivnit jen velmi málo nebo vůbec.

Doporučujeme provést u dětí screeningové vyšetření zraku jako prevenci a záchyt závažných zrakových vad. Při screeningových vyšetřeních ve školkách sami aktivně vyhledáváme děti, u nichž by se mohla tupozrakost vyvinout nebo prohloubit. Protože se dětský zrak vyvíjí, je dobré měření opakovat jednou ročně.

Šilhání

Šilhání (strabismus) je funkční zraková vada, při níž je narušena vzájemná spolupráce obou očí, charakterizovaná uchýlením jednoho, nebo střídavě obou očí od správného směru. Dítě nemůže souběžně zaměřit (fixovat) obě oči na jeden bod. U dítěte můžeme pozorovat i přivíráním jednoho oka a náklonem hlavy na stranu. Závažnost šilhání se určuje dle velikosti úhlu odchýlení oka.

Sbíhavé (konvergentní) šilhání patří mezi nejčastější formy této oční vady. Jedno oko se dívá obvykle přímo (správně fixuje) a druhé se stáčí směrem dovnitř, k nosu. Rozbíhavé (divergentní) šilhání se projevuje jako vybočení jednoho z očí směrem ven, ke spánku. Zvláštním případem šilhání je tzv. akomodativní šilhání.

Mezi hlavní příčiny šilhání patří dioptrické vady, poruchy pohyblivosti okohybných svalů nebo jejich inervace (nervové zásobení). Šilhání, obdobně jako jiné funkční oční poruchy, způsobuje odchylku od fyziologického dozrávání mozkových struktur. Aby se dítě vyhnulo dvojitému vidění (každé oko kouká jinam), potlačuje zrakový vjem šilhajícího oka. To může vést k tupozrakosti a neschopnosti prostorového vidění. Stejně jako v případě tupozrakosti - i zde závisí úspěšnost léčby na včasné diagnóze a léčbě.

Buďte ostražití, pokud u dítěte pozorujete:

Máte dotazy? Zeptejte se nás

Ochrana osobních údajů GDPR